Sobotní odpoledne jsme se byli s paničkou projít. Mnoooo, tedy spíše panička chtěla. Mě se v zachumlané hebounké dece líbilo. Venku bylo hodně větrno a sluníčko by pes marně hledal. Držela jsem s paničkou statečně krok i když se mi kolemjdoucí vysmívali, že bych potřebovala závaží, abych prý neodletěla. Tu a tam mi panička dala nějakou mnaminu a tak mi procházka celkem rychle utekla. Cestou na mě ještě stačil vystartovat nějaký čtyřnohý hošan, tak jsem honem skočila paničce do náruče. Jistota je jistota :-)
Paničce jsem poslušně zapozovala před aparátem a za šera jsme šli pomaličku domů.




Zajímavý článek o parku najdete = ZDE =








