V této knižce mladého autora jsou zahrnuty příběhy táty a jeho šestiletého syna. Jsou určeny především dospělým čtenářům, nebot právě dospělí by se měli zajímat o děti a jejich svět....

Táta je muž spořádaný, usedlý, až příliš klidný, svázaný mnoha společenskými konvencemi, což značně ovlivnuje jeho pohled na okolní svět. Nemá ani mnoho přátel, protože ve společnosti nedovede být dost zábavný. Chvílemi je jeho životní jistota narušena pocitem lítosti nad nenaplněným dětstvím i mládím. Vyrostl jako jedináček a jeho život šel snad až příliš rovnou cestou, bez vekých překážek a komplikací.
Kluk tohle všehno neví ani nemůže vědět. Je to rošták jak se patří a za společných vycházek svého tátu postupně vychovává, přivádí jej do nemožných situací, kdy tátovi hrozí ostuda, a nejednou dokonce ostudu má. Otec se zpočátku velice stydí, vzpírá se nápadům svého kluka, ale postupně se přizpůsobuje a nakonec shledává, že není třeba být pořád důstojný, že život má plno pozoruhodně krásných stránek, které však nelze číst brýlemi s ocelovými obroučkami, jaké nosí s oblibou uředníci. Příběhy, které čtenář v této knížce najde, pobaví svojí upřímností i pravdivostí, ale také zárověn vedou k zamyšlení. Dost možná, že až knížku dočteme, uvidíme sebe a svou ratolest zcela novým pohledem.








